Jaké jsou účinky stresu na tělo?

Kortizol je základní hormon produkovaný nadledvinami. Je to steroidní hormon, který hraje zásadní roli v regulaci mnoha funkcí v těle.

Kortizol je syntetizován z cholesterolu ve fascikulované zóně kůry nadledvin. Je regulován hypotalamo-hypofyzárním systémem.

Když je tělo ve stresu, hypotalamus uvolňuje hormon uvolňující kortikotropin (CRH), který stimuluje hypofýzu k vylučování adrenokortikotropního hormonu neboli ACTH. ACTH zase stimuluje nadledvinky k produkci a uvolňování kortizolu do krevního řečiště.

Kortizol hraje klíčovou roli v mnoha funkcích v těle.

Zasahuje do metabolismu sacharidů tím, že zvyšuje hladinu cukru v krvi, aby v případě potřeby dodal energii svalům.

Působí také na metabolismus tuků, čímž podporuje rozložení tuků v těle.

Kromě toho kortizol reguluje krevní tlak a hraje roli v imunitní odpovědi a snižuje zánět.

A konečně kortizol je často spojován se stresovou reakcí.

V době stresu hladina kortizolu stoupá, aby tělo bylo připraveno reagovat. Pomáhá mobilizovat energii potřebnou ke zvládnutí stresové situace.

Nerovnováha hladiny kortizolu však může mít negativní důsledky na zdraví, včetně zvýšení rizika poruch nálady, úzkosti a nespavosti.

Dlouhodobý kortizol vede kezvýšení krevního tlaku, což může mít důsledky pro naše kardiovaskulární zdraví.

Navíc inhibuje produkci nových kostních buněk, což může vést ke ztrátě hustoty kostí a zvýšit riziko zlomenin.

Správná rovnováha hladin kortizolu je nezbytná pro udržení dobrého zdraví a pohody.

Adrenalin, nazývaný také epinefrin, je hormon a neurotransmiter, který hraje klíčovou roli při stresových reakcích.

Je uvolňován nadledvinami v reakci na intenzivní emoce, jako je strach, hněv a stres.

Když se uvolní,adrenalin vyvolává v těle řadu fyziologických reakcí, které pomáhají připravit tělo na reakci na potenciálně nebezpečné situace.

Adrenalin stimuluje kardiovaskulární systém, zvyšuje srdeční frekvenci a krevní tlak.

Také rozšiřuje průdušky, což umožňuje zvýšení proudění vzduchu do plic.

Navícmobilizuje energetické rezervy zvýšením koncentrace glukózy v krvi, která dodává dodatečnou energii svalům a mozku.

Může také způsobit pocity, jako je zvýšená srdeční frekvence, bušení srdce, pocení a pocit zvýšené bdělosti.

Adrenalin je často spojován s reakcí „bojuj nebo uteč“, což je fyzická a psychická reakce přípravy na bezprostřední hrozbu nebo nebezpečí.

Tento hormon pomáhá tělu připravit se na rychlou a účinnou reakci ve stresových nebo potenciálně nebezpečných situacích.

Navícadrenalin může mít důsledky na naše chování a náladu.

Některé výzkumy ukázaly, že adrenalin může u některých lidí zvýšit agresivitu, násilí a hyperaktivitu.

To může vysvětlovat, proč se lidé pod vlivem adrenalinu mohou stát impulzivnějšími, rozrušenějšími nebo vznětlivějšími.

Dlouhodobě vysoká srdeční frekvence může poškodit srdeční sval a zvýšit riziko srdečních onemocnění.

Navíc zvýšení krevního tlaku spojené s adrenalinem může přetížit krevní cévy, což vede ke zhoršení jejich fungování.

Je proto důležité udržovat zdravou rovnováhu hormonálních hladin.

Oxytocin hraje důležitou roli v zvládání stresu tím, že podporuje snížení uvolňování kortizolu, stresového hormonu, hypofýzou. 

Kromě toho má anxiolytický účinek tím, že snižuje aktivitu amygdaly, mozkové struktury, která se podílí na emoční reakci. 

Na druhou stranu se zdá, že vazopresin má stimulační roli ve stresové reakci tím, že zvyšuje uvolňování ACTH, hormonu stimulujícího produkci kortizolu, a tím, že podporuje reakce na sociální stres. 

Zdá se, že tyto dva hormony, i když jsou příbuzné, hrají protichůdné role při regulaci stresové reakce.

Chronický stres může oslabit náš imunitní systém, takže naše tělo bude zranitelnější vůči nemocem a infekcím. 

Když jsme ve stresu,naše tělo produkuje méně bílých krvinek, buněk odpovědných za obranu našeho těla.

Tento pokles bílých krvinek může ztížit boj s bakteriálními a virovými infekcemi. 

Oslabený imunitní systém může navíc podporovat rozvoj autoimunitních onemocnění, při kterých tělo napadá vlastní buňky.

Stres může mít významný dopad na náštrávicí systém. 

Když jsme ve stresu,naše tělo odvádí krev z trávicích orgánů do svalů, což zpomaluje proces trávení. 

To může vést k problémům, jako jsou bolesti břicha, nadýmání a problémy s tranzitem.

Stres může navíc také zvýšit produkci žaludeční kyseliny, což může vést k problémům, jako jsou žaludeční vředy nebo reflux kyseliny.

Stres může mít i negativní dopady na naši pleť.

Když jsme ve stresu, naše tělo uvolňuje zánětlivé chemikálie, které mohou způsobit kožní problémy, jako jsou:

• akné
• ekzém
• lupénka
• suchá a svědivá kůže
• buněčné stárnutí
• teint terne

Stres může navíc zhoršit již existující kožní problémy, jako je zarudnutí, svědění nebo kopřivka.

Přečtěte si také: Účinky stresu na pokožku

4. Celkové důsledky na organismus

Chronický stres může mít na lidské tělo řadu následků, které ovlivňují různé tělesné systémy a funkce. Může narušit hormonální rovnováhu, zvýšit krevní tlak a způsobit poruchy spánku.

5. Vliv na svaly

Stres může způsobit svalové napětí, bolesti a křeče. Napjaté svaly mohou vést k bolestem hlavy, šíje a zad a dokonce i dlouhodobým poruchám pohybového aparátu.

6. Obecný dopad na tělo

Stres může také ovlivnit kardiovaskulární systém a zvýšit riziko srdečních onemocnění. Může způsobit bušení srdce, zvýšenou srdeční frekvenci a vysoký krevní tlak.

7. Účinky a úzkost

Úzkost související se stresem může vést ke změnám nálady, podrážděnosti a záchvatům paniky. Může také ovlivnit koncentraci a paměť.

8. Specifické účinky u žen

U žen může stres narušit menstruační cyklus, způsobit menstruační bolesti a zhoršit příznaky premenstruačního syndromu (PMS). Může také ovlivnit plodnost.

9. Jaká bolest je způsobena?

Chronický stres může také vést k poruchám metabolismu, jako je nechtěné přibírání nebo hubnutí, a také k poruchám chuti k jídlu.

10. Jaké jsou příznaky?

Příznaky stresu se mohou u každého lišit, ale často zahrnují bolesti hlavy, problémy se spánkem, bolesti svalů, zažívací problémy, podrážděnost a únavu.